Báječné dobrodružství s plynem
....aneb jak si založit sbírku plynových lahví a nakonec si pořídit elektrický vařič.
Slovy klasika dva kusy čehokoli jsou náhoda, tři už jsou sbírka. Z Andalusie jsme si přivezli celkem tři plynové lahve. Dvě krásné, oranžové plastové, s držátky, bajonetovým uzávěrem a designovým nápisem Repsol. Skoro jako doplněk k závodní motorce Honda. S jistou dávkou naivity bylo možno tiše doufat, že globální gigant Repsol bude působit i v Řecku a u některé z čerpacích stanic zazáří z klece s plynovými lahvemi typické oranžové baculky. Internet ovšem nemilosrdně poskytl informaci zcela opačnou, o zbabělém ústupu Repsolu ze slunné Hellady. Zbytečně se nadějí tetelil v krabičce pečlivě zabalený nový náhradní bajonetový ventil.
Naštěstí se v záloze na pravé straně chain lockeru krčila jako popelka, dosud opomíjená, až nepříjemně zrezivělá plynová láhev již dávno neurčité barvy, dosud obsahující jakýsi plyn. Ta byvše dočerpána byla nemilosrdně opracována flexou a drátěným kartáčem, obdržela elegantní šedý nátěr a původní, nic neříkající nálepku, která byla opatrně sejmuta a očištěna.
Postupně byly navštíveny téměř všechny provozovny zabývající se výměnou plynových lahví a nacházející se v docházkové vzdálenosti. Vanitas vanitatum, vše marno.
Trumfem v rukávu byl exemplář zánovní desetilitrové PB lahve Primagas, která byla pečlivě ukryta v paletě putující s ostatním vybavením lodi, které se stěhovalo z Prahy.
Šetrnému sdělení, že se jedná o jiný – větší závit, než na řeckých lahvích bylo stěží možno uvěřit. O to více pak k podivu byla skutečnost, že zaměstnanci maríny byla nouzově opatřena 4 litrová plynová lahvička modré barvy, která kupodivu seděla do závitu vyhovujícího lahvi české. Přesto tvrdohlaví prodejci trapně demonstrovali rozdílnost velikosti závitů, trvali na tom, že není možno opatřit redukci a lahve vyměnit za jiné a předstírali i telefonáty do centrál svých společností v dalekých Athénách.
Ve spolupráci s naším kamarádem Nikem byl v terminální fázi zoufalství nakonec pořízen šestý kus plynové láhve – s bajonetovým uzávěrem řeckého typu a s ukazatelem tlaku v lahvi. Možnost výměny kdekoli v Řecku zaručena.
Jako deus ex machina se nakonec objevil v jedné ze zapadlých uliček Kalamaty pokoutní obchodník, disponující možností plnit plynové lahve zcela mimo rámec v místě platných předpisů. S lhostejnou bohorovností předstíral, že se každodenně setkává se stovkami čechů zápasících s problémy s plynem a na výměnu suverénně nabídl modrou 10 l láhev skvící se nápisem Kralupol. Dokonce i popelka našla svojí holandskou, zcela plnou sestru a vydala se na svoji další dobrodružnou pouť k naplnění.
Modrá malá řecká láhev došla svého osudu zcela signifikantním způsobem. Bodrý pracovník mariny přislíbil její výměnu na odpoledne téhož dne. Po týdnu, kdy již byl celý problém komplexně vyřešen byl pak onen gentleman šetrně požádán, aby transakci stornoval a pokud možno vrátil peníze za lahev samotnou. K tomu pochopitelně už nikdy nedošlo a užívací právo převtělivší se do nároku na vrácení jakési zálohy tiše vyšumělo do vlahé brízy.
Nyní volně na kotevním řetězu ložena trůní/kraluje kralupolová láhev coby mocná zásoba pro stání v marině. Před vyplutím bude dle operačích plánů něžně vyjmuta a větvoví plynového vedení bude rozděleno mezi láhev řeckou – moderní a mezi dynastickou nástupkyni holandské popelky. Takto by měla být lodní kuchyně zásobena plynem minimálně na další fiskální období a to i v režimu velkorysé spotřeby daném frekventovaným užíváním trouby, aby sousedé na dražších a lepších lodích záviděli alespoň dokonalý štrůdl.